Kdyby se mě někdy někdo zeptal, kterou vlastnost mám na sobě nejradši, odpověděla bych mu, že to, jak se dokážu nadchnout pro jakoukoliv maličkost. Dodnes si pamatuju přesně ten moment, kdy to u mě začalo.

Za sedmero horami, za sedmero řekami, prostě kdysi hooodně dávno, jsem se jednoho dne rozhodla, že ukončím 4-letý vztah, který mi ke konci mnohem víc bral než dával. Den poté jsem se probudila, vyšla jsem ven, kde svítilo sluníčko a najednou mi bylo krásně. Měla jsem pocit, jak kdyby mi odpadla obrovská koule z nohy, zhluboka jsem se nadechla a musela jsem se usmívat. 

Od té doby mě naplňuje radostí nejenom to, že venku svítí sluníčko, ale taky když vidím v obchodě puntíkaté růžové košíčky na muffiny, když vstoupím do největšího hračkářství v Praze (do Hamleys si prostě musíte zajít!), nebo když vydají první vánoční TV program. Jak tak nad tím přemýšlím, nejspíš jsem taková byla vždy, akorát jsem na to na nějakou dobu pozapomněla. 

Myslím si, že i díky tomu si dnes dokážu více vážit věcí a hlavně lidí (a jednoho rošťáckého pejska :) ), které kolem sebe mám. A tak se ještě dnes, v pondělí, vytěšuju nad tím, jak skvělý víkend máme za sebou. 

V pátek večer jsme ho zahájili kinem - hraná Kráska a zvíře v originálním znění s "Hermionou" v hlavní roli byla jedním z nejhezčích filmů, jaké jsem v poslední době viděla. Sobotní dopoledne jsme strávili na cvičáku s naší "opicou" Bellinkou a po obědě jsme všichni tři jeli na výlet do mandloňového sadu v Hustopečích. Rozkvetlý zatím moc nebyl, ale procházka to byla parádní. Ulovili jsme samozřejmě i jednu rozkvetlou fotku - hádáte správně, v celém sadu byl jeden jediný mini stromeček, který měl na sobě pár kvítek, a ano, fotili se u něj úplně všichni. :) Takže pokud někde na internetu uvidíte ještě nějaké fotky ze sobotních slavností mandloní, můžete dát ruku do ohně za to, že se jedná o jeden a ten samý pidi stromeček. :)

Na sobě mám: 

Bunda - Zara

Tričko - Reserved

Šortky - Zara

Baťůžek - Zara

Brýle - Orsay