Minulý týden jsem byla u kamarádky kadeřnice na pravidelném zastřižení konečků, no a někde uprostřed pokecu (protože co jiného se taky v kadeřnictví kromě střihání a barvení vlasů dělá, že jo) mě Helča překvapila. Na víkend měla naplánovaný výlet do Paříže a prý jí mám poradit, co se aktuálně nosí, že tam přeci nemůže jet v džínách a teniskách, že si chce pořídit něco "in" na sebe.

Šaty - Zara, Růžové sandálky - Dorothy Perkins (Zoot), Modrá kabelka - Mango, Kimono - Zara, Zelené kozačky - Baťa

Pudrový kožich - Zara, Zářivě žlutý kožich - Mango, Růžový kožich - H & M

Říká se, že člověk musí nejdřív dospět a až pak mu začnou chutnat olivy. Myslím, že podobně je to i se rtěnkami. Tedy, ne s jejich konzumací, tu rozhodně nedoporučuji, mám spíš na mysli jejich nošení.

Od té doby, co se zajímám o kosmetiku (cca od 13 let), jsem již prošla různými fázemi. Obdobím, kdy jsem nosila balzámy na rty. Obdobím, kdy jsem bez lesku na rty nevyšla z domu. Obdobím, kdy mě lesk na rty začal rozčilovat, protože během první minuty pobytu venku se jako zázrakem přesunul z mých rtů na mé vlasy a tak jsem raději nenosila na rtech nic. 

No a pak to přišlo a já objevila kouzlo rtěnky. Myslím, že částečně je na vině to, že jsem začala pracovat z domu. Ze začátku jsem si pyžamovou kulturu užívala, ten pocit, že mám hodinu spánku k dobru byl k nezaplacení. Na co taky na sebe něco patlat, když jsem většinou celý den trávila doma a společnost mi dělal pouze náš had Embí, kterému byla moje vizáž ukradená. Malovala jsem se opravdu jen výjimečně, když jsme šli večer do kina, na večeři nebo na pivo a po nějaké době jsem zjistila, že mi to parádění se chybí. Začala jsem víc experimentovat a do mé kosmetické taštičky poputovala první rtěnka. 

Je vám tedy úplně jasné, co jsem udělala z poukazem do Sephory, který jsem dostala k narozeninám od kamarádů. Týden po mojich narozeninách se v ČR začala prodávat značka Huda Beauty, která je ozpěvovaná na většině zahraničních blogů či Youtube kanálů a nejvíc ze všeho jsou zmiňované právě její rtěnky. Někteří je milují, jiný zase nenávidí. Byla jsem zvědavá, chtěla jsem si na ně udělat vlastní názor a tak jsem si vybrala hned dva odstíny - Heartbreaker (sytá červená s modrým podtónem) a Muse (Pro tento odstín je v angličtině parádní výraz "mauve", no odpovídající český překlad dle mého neexistuje. Google Translate tvrdí, že to odpovídá slovu "nafialovělý", což by nebylo zas tak daleko od pravdy, já bych to popsala buď jako fialovo starorůžovou nebo špinavou růžovou).

Po dvouměsíčním testování můžu s klidnou duší říct, že to nebyly vyhozené peníze, rtěnky jsou opravdu kvalitní, silně pigmentované a navíc i pěkně voní. U té červené oceňuji to, že se mi po několika hodinách nošení nerozpíjí kolem rtů, jak se mi to přihodilo u většiny tekutých i netekutých červených rtěnek od jiných značek v odpovídající cenové hladině. Výdrž je dobrá, no rtěnky nejsou zařazeny do kategorie "neslíbatelné" a proto se drobný obtisk sem tam objeví. I tak ale drží velmi dobře. Po jídle jsem ji sem tam musela doplnit, což mi ale nevadí - osobně totiž nemusím rtěnky, které drží tak, že je nesundáte ani ředidlem. Většinou nevoní úplně nejlíp a říkám si, jak moc zdraví nezávadné jsou, když nejdou sundat přirozenou cestou.

Holky, pokud patříte do stejné skupiny jako já, ujíždíte si na rtěnkách a chcete si udělat radost, tak bych se v tomto případě vůbec nebála, myslím, že budete spokojené. 

A vy pánové, pokud jste se dočetli až sem a říkáte si, že jste ztratili 3 minuty svého života čtením zbytečného článku o rtěnkách, nezoufejte. Blíží se Vánoce a vy si na mě 23. prosince ještě velmi rádi vzpomenete, když budete zoufalí pobíhat na poslední chvíli po obchodech a hledat dárek pro svou drahou polovičku. Taková rtěnka může být dobrým začátkem. :)