Co pro vás znamená vteřina? Je to nepatrný úsek minuty nebo celá věčnost?

Nedávno jsem si do mobilu stáhla jednu aplikaci (ano, vím, v předposledním článku jsem taktéž psala o mobilní aplikaci, ale zkuste mi dát ještě šanci a dočtěte až do konce), do které den co den zaznamenáváte 1 vteřinu svého života. Začala jsem v den oslavy svých 27. narozenin, mám v plánu pokračovat přesně rok a poté si ze svých 365 vteřin vytvořit cca 6 minutový film. Samozřejmě jsem se s tím musela pochlubit kamarádům a několik z nich mi řeklo, že 1 vteřina je přeci hrozně málo. Dnes jsem se ale přesvědčila, že právě ta 1 vteřina vám může změnit celý život, a to jak pozitivním, tak negativním směrem.

Tak například: toto měl být původně článek o kosmetice - o dvou rtěnkách, které jsem si nedávno pořídila, o tom, jak jsou skvělé, parádně drží, jak jsou cool a vy je prostě musíte mít. Nikdo mi za to nezaplatil, prostě mám ráda kosmetiku, obzvlášť rtěnky a měla jsem potřebu se s vámi o to podělit. Tak proč tedy teď rozjímám nad důležitostí vteřiny?

Víte, co dalšího, kromě parádně držících matných rtěnek je ještě cool? Starbucks. Toasty s avokádem.  Toasty se ztraceným vejcem. Iphone (řada 6S a výš, ty nižší už prostě nejsou ono). Nemléko (ve skutečnosti nevím, z čeho je vyrobené, ani proč je tak super, ale je ho plný Instagram). Koblihy (ovšem ne ty klasické za 5 Kč, posypané cukrem a plněné marmeládou, ale ty za 50 Kč, s polevou a posýpkou). V rozporu s koblihama je pak cool cokoliv bez pšenice, lepku či laktózy. I když, věřím tomu, že dnes už určitě seženete i takové koblihy, které neobsahují ani jednu z těchto nežádoucích ingrediencí.

Taktéž je prý hrozně cool mít motorku. Případně mít doma chlapa, co jezdí na motorce. To pak holky šílí a vy pravidelně slýcháváte spoustu nadšených reakcí typu "Jeeeeee, ty máš motorku? To je supeeeeer! Saši, ty se máš, škoda, že ten můj ji doma nemá. A mohla bych se svézt? Já miluju motorky!".

Mít doma chlapa motorkáře je ovšem cool pouze do té doby, než se na té cool motorce popvé vyseká. V jedné vteřině zazvoní váš cool růžový Iphone a ve druhé vám zamrzá úsměv, když z druhé strany uslyšíte, co se stalo. V našem případě to naštěstí odnesl pouze od asfaltu spálený zadek mého motorkáře a motorka, která rozmlácená už zas tak cool není. Nejdřív se dostaví úleva a vy si říkáte "Uff, hlavně, že se mu nic horšího nestalo". Za vteřinu na něj máte vztek a plánujete všechna možná zranění, která se během nehody neudály a kterými byste mu ty nervy mohly oplatit. A pak nastane ten toxický stav, kdy se podíváte na prázdné místo vedle sebe a začnete si v hlavě přemítat všechny možné hororové verze té dnešní, relativně šťastné "moto-nehody". Inspirace k článku o rtěnkách má najednou během vteřiny zbalený batůžek a při odchodu vám říká něco o dovolené na Bahamách. Co všechno může jedna vteřina na motorce na brněnském okruhu změnit, že?

Řeknu vám, byl to náročný den a já jsem ráda, že je za náma. Do své "One-Second-Every-Day" aplikace, po které jsem tento článek pojmenovala, jsem dneska nahrála vteřinu o tom, jak se mi po stopadesátém pokusu konečně podařilo ze stroje se šmoulíma klíčenkama za dvacetikorunu vylovit tu se Šmoulinkou v růžových šatičkách. Ve finále jsem nakonec vyměkla a mistra motorkáře jsem místo pořádného výprasku po jeho návratu domů objala. Abych nepropadala hysterii, že už plánuje, kde a za kolik si motorku spraví, aby mohl zase jezdit, otevřela jsem si lahváča - vím, není to cool, není to #healthylifestyle a titul blogerky roku díky tomu už nejspíš nikdy nedostanu. Hlavné je, že to vše dobře dopadlo a díky tomu nám zbývá ještě mnoho společně strávených vteřin, které si můžu natočit.